Kontrakt B2B nebo příkazní smlouva (umowa zlecenia) s osobou, která v praxi pracovala jako kmenový zaměstnanec, pro firmu po léta představovaly riziko odložené do budoucna. Inspektor práce sice mohl smlouvu zpochybnit, ale aby bylo možné určit existenci pracovního poměru, musel podat žalobu k soudu. Od 8. července 2026 je tomu jinak: oblastní inspektor práce (okręgowy inspektor pracy) může sám, formou správního rozhodnutí, konstatovat, že strany spojuje pracovní poměr. Rozhodnutí má dopady v pracovním právu, v daních i v odvodech a spor o něj se vede již před pracovním soudem – na základě odvolání firmy nebo dodavatele.
Podnikatelům pomáháme ve třech fázích: před kontrolou (revize smluv a skutečného modelu spolupráce), v průběhu kontroly (stanovisko vůči inspektorovi, reakce na pokyn) a po rozhodnutí (odvolání k pracovnímu soudu, uspořádání ostatních smluv). Radíme také osobám pracujícím na B2B. Rozsah práce a způsob vyúčtování dohodneme před zahájením spolupráce; mnoho věcí vedeme na dálku.
Co se změnilo 8. července 2026
Základem je zákon ze dne 11. března 2026 o změně zákona o Státní inspekci práce a některých dalších zákonů (Dz.U. 2026 poz. 473), vyhlášený 7. dubna 2026. Nejdůležitější změny jsou:
- rozhodnutí o konstatování existence pracovního poměru – oblastní inspektor práce je může vydat, pokud byla uzavřena občanskoprávní smlouva nebo pokud někdo fakticky vykonává práci za odměnu v podmínkách, v nichž by podle čl. 22 § 1 polského zákoníku práce měla být uzavřena pracovní smlouva (nový čl. 11 odst. 1 bod 7a zákona o PIP),
- pokyn jako podmínka rozhodnutí – rozhodnutí lze vydat teprve tehdy, když subjekt nesplnil předchozí pokyn inspektora (čl. 11 odst. 2),
- širší rozsah kontroly – inspekci podléhají také podnikatelé, kteří nejsou zaměstnavateli, pro něž je práce vykonávána nebo byla vykonávána v průběhu jednoho roku před zahájením kontroly, a to i osobami samostatně výdělečně činnými (čl. 13 bod 1),
- individuální závazná stanoviska (interpretacje indywidualne) Hlavního inspektora práce (Główny Inspektor Pracy, GIP) ke kvalifikaci konkrétní smlouvy (čl. 14b),
- vyšší pokuty za přestupky proti právům zaměstnance, včetně uzavření občanskoprávní smlouvy místo pracovní smlouvy (čl. 281 zákoníku práce),
- výměna údajů mezi PIP, ZUS (polská správa sociálního zabezpečení) a Národní daňovou správou (Krajowa Administracja Skarbowa, KAS) pro účely analýzy rizik.
Velký praktický význam mají dvě intertemporální otázky. Nové předpisy se použijí na občanskoprávní smlouvy uzavřené před 8. červencem 2026, pokud k tomuto dni trvaly (čl. 14 novelizačního zákona). Naopak kontroly zahájené a neukončené před tímto datem se vedou podle dosavadních předpisů (čl. 13) – proto vždy ověřujeme datum zahájení kontroly.
Prezident při podpisu zákona oznámil, že jej předloží Ústavnímu soudu (Trybunał Konstytucyjny) v rámci následné kontroly; podle zpráv v tisku byl návrh Ústavnímu soudu doručen v červenci 2026. Takový návrh nepozastavuje použití zákona – do případného rozhodnutí předpisy platí a inspekce je využívá.
Kdy je B2B nebo příkazní smlouva ve skutečnosti pracovní smlouvou
Kritérium se nezměnilo – změnil se orgán, který je používá. Podle čl. 22 § 1 polského zákoníku práce (Kodeks pracy) se zaměstnanec vznikem pracovního poměru zavazuje vykonávat práci určitého druhu pro zaměstnavatele a pod jeho vedením, na místě a v době určené zaměstnavatelem, a zaměstnavatel – zaměstnávat jej za odměnu. Zaměstnávání za takových podmínek je pracovním poměrem bez ohledu na název smlouvy (čl. 22 § 11 k.p.) a nahrazení pracovní smlouvy občanskoprávní smlouvou při zachování těchto podmínek je nepřípustné (čl. 22 § 12 k.p.). V judikatuře a doktríně se navíc přijímá, že práce v rámci pracovního poměru se vykonává osobně.
Rozhoduje tedy nikoli dokument, ale každodenní praxe. Typické varovné signály:
- zaměstnanec „přešel na B2B“, ale zůstal ve stejném týmu se stejným nadřízeným,
- dodavatel má pevnou pracovní dobu, je zapsán v rozpisu směn a nepřítomnost si domlouvá jako dovolenou,
- odměna je pevná měsíční částka, nezávislá na výsledku ani počtu poskytnutých služeb,
- dodavatel nemůže úkol svěřit nikomu jinému a nemá jiné klienty,
- nástroje, vybavení a podnikatelské riziko nese zcela objednatel,
Žádný jednotlivý prvek nerozhoduje – rozhoduje celkový obraz. V řízení se přihlíží i k vůli stran, pokud není v rozporu se zákonem, zejména s předpisy pracovního práva, se zásadami společenského soužití a nesměřuje k obcházení zákona (čl. 33a odst. 4 zákona o PIP).
Revize smluv před kontrolou a individuální závazné stanovisko
Nejlepší okamžik pro analýzu je doba před kontrolou. Naše revize zahrnuje:
- seznam smluv – všechny trvající občanskoprávní smlouvy s fyzickými osobami (B2B, příkazní smlouvy, smlouvy o poskytování služeb, smlouvy o dílo), s datem uzavření a popisem skutečně vykonávaných úkolů,
- obsah smluv – předmět popsaný jako služba nebo výsledek, nikoli jako „pracovní pozice“, právo na zastoupení nebo subdodavatele, způsob převzetí a vyúčtování, absence pojmů z pracovního práva (dovolená, nadřízený, pracovní doba),
- praxi – rozpisy směn, systémy evidence času, komunikátory, e-mailovou korespondenci, způsob schvalování nepřítomnosti; inspektor může požadovat veškeré dokumenty související s výkonem práce i u osob pracujících na jiném základě než v pracovním poměru (čl. 23 odst. 1 bod 5 zákona o PIP),
- závěry – rozdělení spolupracovníků do skupin: model B2B má reálný základ, model vyžaduje změny ve smlouvě a v praxi, vhodná je pracovní smlouva.
Novým nástrojem je individuální závazné stanovisko Hlavního inspektora práce (čl. 14b zákona o PIP). Na žádost subjektu podléhajícího kontrole GIP posoudí, zda popsaný právní vztah je pracovním poměrem ve smyslu čl. 22 § 1 k.p. Žádost obsahuje popis skutkového stavu nebo budoucí události, vlastní stanovisko žadatele a důkazy; poplatek činí 40 zł za každý samostatný skutkový stav. Stanovisko se vydává formou rozhodnutí, nejpozději do 30 dnů od obdržení úplné žádosti. Zavazuje orgány PIP a žadateli, který se jím řídil, nelze v tomto rozsahu uložit sankce. Ochrana však sahá jen tak daleko jako popis v žádosti – pokud se při kontrole ukáže, že skutečnost vypadá jinak, inspektor ji posoudí samostatně (čl. 14b odst. 5). Stanovisko se nevydává ve věcech, které jsou již předmětem řízení před PIP nebo ZUS. Pomáháme připravit pečlivý popis skutkového stavu – právě on rozhoduje o hodnotě stanoviska.
Jak probíhá kontrola PIP
Inspektoři práce jsou oprávněni provádět kontroly dodržování pracovního práva bez předchozího ohlášení (čl. 24 odst. 1 zákona o PIP). Kontrola u podnikatele se provádí po předložení služebního průkazu a pověření, a pokud okolnosti odůvodňují neprodlené zahájení kontroly – po předložení služebního průkazu, s doručením pověření nejpozději do 7 dnů (čl. 24 odst. 3 a 5).
Novela umožňuje vést kontrolu nebo její část na dálku (čl. 26 odst. 5), požadovat online přenos za účelem kontroly dokumentů a výslechů (čl. 23 odst. 1 bod 2a) a předvolávat svědky z jiných regionů prostřednictvím příslušného oblastního inspektora práce (čl. 23a).
Zjištění kontroly dokumentuje protokol. Před jeho podpisem lze vznést odůvodněné námitky – písemně, ve lhůtě 7 dnů od předložení protokolu (čl. 31 odst. 4–5). Během kontroly doporučujeme, aby firma určila jednu osobu pro kontakt s inspektorem a vedla seznam předaných dokumentů.
Pokyn inspektora – poslední chvíle pro stanovisko
Než padne rozhodnutí, může inspektor – poté, co stranám umožní zaujmout stanovisko – vydat pokyn k odstranění porušení týkajících se fungování občanskoprávní smlouvy nebo neuzavření pracovní smlouvy, pokud ve vztahu mezi stranami převažují znaky pracovního poměru podle čl. 22 § 1 k.p. (čl. 11 odst. 2 zákona o PIP). Pokyn se vydává písemně a lhůta k jeho splnění se stanoví tak, aby posouzení splnění proběhlo ještě v průběhu kontroly (čl. 34 odst. 1c).
Jde o klíčovou fázi: možnost zaujmout stanovisko je šancí předložit dokumenty dříve, než zjištění ve spisu „ztuhnou“. Po obdržení pokynu má firma v praxi tři cesty:
- splnit pokyn, tedy uzavřít pracovní smlouvu nebo změnit model spolupráce tak, aby odpovídal občanskoprávní smlouvě – a to ve skutečnosti, nejen na papíře,
- pokyn nesplnit, předložit věcné odůvodnění a počítat s řízením o rozhodnutí,
- u části smluv pokyn splnit, u jiných hájit dosavadní model.
Volba závisí na síle důkazů a finančních dopadech.
Rozhodnutí oblastního inspektora práce
Řízení o rozhodnutí zahajuje oblastní inspektor práce na základě zjištění z kontroly a vyrozumí o tom strany. Stranami jsou všichni, kterých se rozhodnutí může týkat – tedy i dodavatel (čl. 33a odst. 1–2). Oblastní inspektor může místo rozhodnutí podat žalobu na určení existence nebo obsahu pracovního poměru, zejména pokud je třeba určit pracovní poměr za období předcházející tomu, na které se může vztahovat rozhodnutí (čl. 33a odst. 3 a 6). Zahájení řízení přerušuje běh promlčení zaměstnaneckých nároků (čl. 33a odst. 8).
Výrok rozhodnutí určuje strany, druh pracovní smlouvy, datum jejího uzavření, druh práce, místo jejího výkonu, rozsah pracovní doby a mzdu (čl. 34 odst. 2b). Pokud důkazní materiál neumožňuje tyto údaje zjistit, rozhodnutí stanoví smlouvu na dobu neurčitou, sídlo zaměstnavatele, plný úvazek a minimální mzdu (čl. 34 odst. 2e). Inspektor vychází ze skutkového stavu v době kontroly – ode dne jejího zahájení (čl. 34 odst. 2d).
Datem uzavření pracovní smlouvy je zásadně datum vydání rozhodnutí (čl. 34 odst. 2f). Pokud však po zahájení kontroly objednatel smlouvu ukončí nebo vypoví, smlouva zanikne nebo z jeho podnětu ustane faktický výkon práce, je datem uzavření pracovní smlouvy den zahájení kontroly a na strany se použijí předpisy o ochraně před výpovědí a ukončením pracovní smlouvy (čl. 34 odst. 2g–2h). Ukončení spolupráce „pro jistotu“ během kontroly tedy problém neodstraní.
Rozhodnutí má ode dne vydání účinky konstatování pracovního poměru v oblasti pracovního práva, daňového práva, sociálního a zdravotního pojištění (čl. 34 odst. 2j). Vykonatelným se stává uplynutím lhůty k odvolání, dnem právní moci soudního rozhodnutí nebo dnem, kdy mu byla přiznána předběžná vykonatelnost (čl. 34 odst. 2k); předběžnou vykonatelnost lze přiznat pouze vůči osobám se zvláštní ochranou před výpovědí (čl. 33a odst. 5). Vydání rozhodnutí nesmí být důvodem k nepříznivému zacházení se zaměstnancem (čl. 34 odst. 2l) – porušení tohoto zákazu je samostatným přestupkem (čl. 281 § 1 bod 1b k.p.).
Odvolání k pracovnímu soudu
Proti rozhodnutí lze podat odvolání podle pravidel polského občanského soudního řádu. Nejdůležitější pravidla (ustanovení doplněná do k.p.c. zákonem ze dne 11. března 2026):
- lhůta a cesta – odvolání se podává písemně prostřednictvím oblastního inspektora práce ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí (čl. 477⁷ᵇ § 1 k.p.c.); opožděné odvolání soud odmítne, ledaže překročení lhůty není nepřiměřené a nastalo z důvodů nezávislých na odvolateli (§ 7),
- soud – okresní soud (sąd rejonowy) jako pracovní soud, v jehož obvodu leží místo výkonu práce určené v rozhodnutí (čl. 461 § 11 a § 23 k.p.c.),
- prekluze – všechna tvrzení a důkazy je nutné uvést v odvolání; pozdější jsou přípustné jen tehdy, pokud strana osvědčí, že je nemohla uvést dříve nebo že potřeba vznikla později (čl. 477⁷ᵇ § 3–4 k.p.c.),
- autoremedura – oblastní inspektor může odvolání v plném rozsahu uznat za důvodné a rozhodnutí změnit nebo zrušit; jinak je předá soudu se spisem do jednoho měsíce (čl. 477⁷ᵇ § 5–6 k.p.c.),
- strany – strany rozhodnutí a oblastní inspektor práce; smír je možný jen za účasti všech stran a rozhodčí řízení je vyloučeno (čl. 477⁷ᶜ a 477⁷ᵈ k.p.c.),
- vykonatelnost – návrh na zrušení předběžné vykonatelnosti nebo stížnost proti usnesení o jejím přiznání (lhůta jednoho týdne) soud projedná do 3 dnů (čl. 477⁷ᶠ k.p.c.),
- rozsudek – soud odvolání zamítne nebo rozhodnutí změní a rozhodne ve věci samé; při hrubém porušení zákona rozhodnutí zruší a věc vrátí inspektorovi (čl. 477⁷ᵍ k.p.c.).
Po dobu sporu může soud vydat předběžné opatření, podle něhož lze smlouvu změnit nebo ukončit pouze za podmínek ochrany zaměstnanců před výpovědí (čl. 7556 k.p.c.).
Odvolání musí prokázat, že spolupráce fakticky neměla znaky podle čl. 22 § 1 k.p. Důkazy shromažďujeme zvlášť pro každý prvek: kdo určoval úkoly, místo a čas, jak se stanovovala odměna, zda bylo možné zastoupení, kdo nesl riziko. Velký význam má výpověď samotného dodavatele.
Pokuta podle čl. 281 k.p. a přechodné období do 8. července 2027
Kdo jako zaměstnavatel nebo jednající jeho jménem uzavře občanskoprávní smlouvu v podmínkách, v nichž by měla být uzavřena pracovní smlouva, podléhá pokutě od 2000 do 60 000 zł (čl. 281 § 1 bod 1 k.p.); před 8. červencem 2026 to bylo od 1000 do 30 000 zł.
Zákon stanoví přechodné období (čl. 16 novelizačního zákona). Subjekt, který před 8. červencem 2026 uzavřel občanskoprávní smlouvu splňující všechny znaky pracovního poměru podle čl. 22 § 1 k.p. a do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona, tedy do 8. července 2027, s touto osobou dobrovolně uzavře pracovní smlouvu, neodpovídá za přestupek podle čl. 281 § 1 bod 1 k.p. Upozorňujeme na meze této ochrany: týká se výhradně pokuty, nikoli rozhodnutí inspektora ani odvodových a daňových dopadů. Změnu formy zaměstnání je proto třeba naplánovat společně s vypořádáním minulosti.
Odvodové a daňové dopady
Rozhodnutí není jen záležitostí personálního oddělení. Novela změnila zákon o systému sociálního pojištění a polský daňový řád (Ordynacja podatkowa):
- přihlášení osoby, které se rozhodnutí týká, k pojištění jako zaměstnance se provádí do 7 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí stalo konečným, a v případě odvolání – od nabytí právní moci soudního rozhodnutí (čl. 36 odst. 4e zákona o systému sociálního pojištění),
- pojistné zaplacené dříve z titulu příkazní smlouvy nebo podnikatelské činnosti se započítává na pohledávky z titulu pracovního poměru a plátce musí předat ZUS dokumenty za období, na které se rozhodnutí vztahuje (čl. 38b),
- za období od vydání rozhodnutí do jeho konečnosti nebo pravomocného rozsudku jsou vyměřovacím základem pojistného částky vykázané z dosavadního titulu (čl. 18 odst. 1b),
- odvolání proti rozhodnutí staví běh promlčení pohledávek na pojistném (čl. 24 odst. 5h),
- předání odvolání soudu staví běh promlčení daňové povinnosti (čl. 70 § 6 bod 3a daňového řádu (Ordynacja podatkowa)) a konečné rozhodnutí nebo pravomocný rozsudek je pro správce daně rozhodnutím předběžné otázky (čl. 201 § 1aa o.p.),
- oblastní inspektor práce informuje správce daně o předání odvolání soudu a o nabytí právní moci rozhodnutí (čl. 19 odst. 1a zákona o PIP).
Ministerstvo financí v odpovědi na dotazy novinářů ze dne 6. července 2026 uvedlo, že osoba, které se rozhodnutí týká, bude povinna opravit vyúčtování daně z příjmů fyzických osob (PIT) za období, na které se rozhodnutí vztahuje. Proto u každého rozhodnutí – i u každého plánu dobrovolné změny formy zaměstnání – doporučujeme propočítat dopady společně s účetní nebo daňovým poradcem. O sporech s úřady píšeme také v sekci zastupování před úřady.
Pohled dodavatele B2B
Kontrola se netýká jen firmy. Osoba pracující na B2B nebo na příkazní smlouvu je účastníkem řízení o rozhodnutí a může podat odvolání k pracovnímu soudu – i tehdy, když pracovní poměr nechce. K její vůli se přihlíží, pokud není v rozporu se zákonem a nesměřuje k obcházení předpisů (čl. 33a odst. 4 zákona o PIP).
Pro dodavatele rozhodnutí znamená status zaměstnance se zaměstnaneckými právy – dovolenou, ochranou před výpovědí, předpisy o pracovní době – ale také změnu vyúčtování: jiný titul pojištění a podle stanoviska Ministerstva financí opravu PIT. Vydání rozhodnutí nesmí být důvodem k nepříznivému zacházení (čl. 34 odst. 2l) a zahájení řízení přerušuje běh promlčení zaměstnaneckých nároků (čl. 33a odst. 8).
Dodavatelům pomáháme posoudit, zda je pro ně taková kvalifikace výhodná, připravit stanovisko při kontrole a – je-li třeba – odvolání.
Gdańsk, Pomoří a příslušné orgány
Kontroly v Pomořském vojvodství provádí Oblastní inspektorát práce v Gdańsku (Okręgowy Inspektorat Pracy, ul. Marynarki Polskiej 195) s pobočkami v Gdyni, Słupsku, Starogardu Gdańském a Wejherowě. O odvolání proti rozhodnutí rozhoduje pracovní soud příslušný podle místa výkonu práce určeného v rozhodnutí. V obvodu Krajského soudu v Gdańsku (Sąd Okręgowy w Gdańsku) projednává pracovněprávní věci z Gdańsku a Sopot Okresní soud Gdańsk-Południe v Gdańsku (Sąd Rejonowy Gdańsk-Południe), z oblasti Wejherowa – Okresní soud v Gdyni, z oblasti Kościerzyny – Okresní soud v Kartuzích a z oblasti Kwidzyna, Starogardu Gdańského a Tczewa – Okresní soud v Malborku (nařízení ministra spravedlnosti, úplné znění Dz.U. 2026 poz. 1120).
Naše kancelář sídlí v Gdańsku na adrese al. Grunwaldzka 87/91 lok. 10. Zastupujeme firmy a dodavatele z Trojměstí a celého Pomoří a revizi smluv provádíme na dálku i pro podnikatele z jiných částí Polska.
Nejčastější otázky
Může inspektor uznat B2B za pracovní smlouvu bez soudu?
Od 8. července 2026 ano – oblastní inspektor práce může vydat rozhodnutí konstatující existenci pracovního poměru. Podmínkou je předchozí pokyn inspektora, který firma nesplnila. Proti rozhodnutí lze podat odvolání k pracovnímu soudu ve lhůtě jednoho měsíce od doručení.
Týkají se nové předpisy smluv uzavřených před 8. červencem 2026?
Ano, pokud smlouva k tomuto dni trvala. Kontroly zahájené a neukončené před 8. červencem 2026 se však vedou podle dosavadních předpisů.
Od kdy má rozhodnutí účinky?
Ode dne vydání – toto datum je zásadně datem uzavření pracovní smlouvy. Pokud po zahájení kontroly objednatel spolupráci ukončí, považuje se za datum uzavření pracovní smlouvy den zahájení kontroly. Za dřívější období může oblastní inspektor podat žalobu k soudu.
Jak vysoká je pokuta za uzavření občanskoprávní smlouvy místo pracovní smlouvy?
Od 2000 do 60 000 zł (čl. 281 § 1 bod 1 zákoníku práce). Kdo takovou smlouvu uzavřel před 8. červencem 2026 a do 8. července 2027 dobrovolně uzavře pracovní smlouvu, za tento přestupek neodpovídá – ochrana se však nevztahuje na odvodové a daňové dopady.
Lze se PIP předem zeptat, jak naši smlouvu posoudí?
Ano – lze podat žádost o individuální závazné stanovisko Hlavnímu inspektorovi práce. Poplatek činí 40 zł za každý samostatný skutkový stav a stanovisko by mělo být vydáno do 30 dnů od úplné žádosti. Chrání jen v rozsahu skutkového stavu popsaného v žádosti.
Může se dodavatel B2B proti rozhodnutí bránit?
Ano. Dodavatel je účastníkem řízení a může podat odvolání k pracovnímu soudu. K jeho vůli se přihlíží, pokud nesměřuje k obcházení předpisů pracovního práva.
Co dělat, když inspektor vydal pokyn?
Nečekat na rozhodnutí. Je vhodné ihned předložit stanovisko a dokumenty, propočítat dopady splnění i nesplnění pokynu a promluvit si s dodavatelem. Pomáháme v každé z těchto fází – neváhejte nás kontaktovat.