V trestní věci nejvíce záleží na prvních dnech. To, co řeknete při prvním výslechu, jaké dokumenty předáte policii a zda včas podáte stížnost, často rozhoduje o dalším průběhu řízení – a chybu učiněnou na začátku nelze vždy později napravit. Proto vás vyzýváme, abyste se na nás obrátili co nejdříve: nejlépe dříve, než budete vypovídat, a pokud jste poškozeným – dříve, než podáte trestní oznámení.
Obhajujeme podezřelé a obžalované, zastupujeme poškozené (soukromé osoby i firmy) a vedeme věci ve fázi výkonu trestu. Nejčastěji se zabýváme hospodářskými trestními věcmi: podvody, zpronevěrami, jednáním na škodu společnosti, trestnými činy souvisejícími s fakturami a ochranou věřitelů.
Předvolání, zadržení, výslech – co dělat na začátku
Předvolání na policii nebo na státní zastupitelství se může týkat výslechu v postavení svědka, nebo podezřelého. To je zásadní rozdíl. Svědek má zásadně povinnost dostavit se a vypovídat pravdu. Podezřelý má právo vypovídat, ale může také – bez udání důvodů – odmítnout vypovídat nebo odpovídat na jednotlivé otázky (čl. 175 § 1 polského trestního řádu, dále k.p.k.). Odmítnutí nesmí být považováno za doznání viny.
Před prvním výslechem obdrží podezřelý písemné poučení o svých právech (čl. 300 k.p.k.). Je dobré si je přečíst před zahájením výslechu, a nepodepisovat je „naslepo“. Na žádost podezřelého se výslech provede za účasti zvoleného obhájce (čl. 301 k.p.k.) – nedostavení se obhájce však úkon nezdrží.
Pokud došlo k zadržení:
- zadržený má právo žádat o neprodlený kontakt s advokátem nebo právním poradcem (radca prawny), včetně přímého rozhovoru (čl. 245 § 1 k.p.k.),
- zadrženého je třeba propustit, není-li do 48 hodin od zadržení předán soudu s návrhem na vzetí do vazby, a dále – nedoručí-li mu soud do 24 hodin od předání usnesení o vazbě (čl. 248 § 1 a 2 k.p.k.),
- obhájce může zvolit i jiná osoba (např. člen rodiny), dokud tak neučiní sám zadržený – o čemž je neprodleně vyrozuměn (čl. 83 § 1 k.p.k.).
Jak trestní řízení probíhá krok za krokem
- Trestní oznámení a prověřování. Orgán činný v trestním řízení může požadovat doplnění oznámení nebo prověřit skutečnosti. Rozhodnutí o zahájení nebo odmítnutí zahájení řízení musí být v takovém případě vydáno nejpozději do 30 dnů od obdržení oznámení (čl. 307 § 1 k.p.k.).
- Zahájení řízení – vyšetřování (śledztwo) nebo zkrácené vyšetřování (dochodzenie). Zkrácené vyšetřování, obvykle vedené policií, se týká jednodušších věcí náležejících okresnímu soudu (Sąd Rejonowy) – mimo jiné trestných činů s trestní sazbou do 5 let, a u trestných činů proti majetku (např. podvodu) pouze tehdy, nepřesahuje-li hodnota majetku nebo škoda 200 000 zł (čl. 325b § 1 k.p.k.). Ostatní věci se vedou formou vyšetřování.
- Sdělení obvinění. Od tohoto okamžiku se osoba stává podezřelým, náležejí jí práva strany a lze vůči ní uplatnit preventivní opatření.
- Preventivní opatření (środki zapobiegawcze). Policejní dohled, majetková záruka, zákaz vycestování nebo vazba vyžadují vysokou pravděpodobnost spáchání trestného činu a jeden ze zákonných důvodů (čl. 249 § 1 a čl. 258 k.p.k.). O vazbě rozhoduje výhradně soud (čl. 250 § 1 k.p.k.). V přípravném řízení ji soud stanoví na dobu nejvýše 3 měsíců; prodloužení nesmí celkem přesáhnout 12 měsíců a do vydání prvního rozsudku – 2 roky (čl. 263 § 1–3 k.p.k.), s výjimkami stanovenými zákonem.
- Shromažďování důkazů. Obhajoba nemusí pasivně čekat. Podezřelý a jeho obhájce mohou podávat důkazní návrhy: na výslech svědků, provedení znaleckého posudku, opatření listin.
- Závěrečné seznámení s materiály. Na návrh podezřelého nebo obhájce se stanoví termín seznámení se spisem – nejméně 7 dnů od doručení vyrozumění (čl. 321 § 1 a 2 k.p.k.). Je to poslední okamžik, kdy lze před podáním obžaloby navrhnout chybějící důkazy.
- Obžaloba nebo zastavení. Státní zástupce podá obžalobu, řízení zastaví, nebo – pokud se podezřelý přizná k vině – může podat návrh na odsouzení bez hlavního líčení za dohodnutých podmínek (čl. 335 k.p.k.).
- Soudní řízení. Zásadně v prvním stupni rozhoduje okresní soud (čl. 24 § 1 k.p.k.). Krajský soud (Sąd Okręgowy) rozhoduje mimo jiné ve věcech zločinů, podvodu a zpronevěry majetku značné hodnoty (čl. 286 § 1 nebo čl. 284 § 1 a 2 ve spojení s čl. 294 § 1 polského trestního zákoníku), jednání na škodu společnosti ve velkém rozsahu (čl. 296 § 3 k.k.) a praní peněz (čl. 299 k.k.) – čl. 25 § 1 k.p.k. Obžalovaný, kterému je kladen za vinu trestný čin s trestní sazbou do 15 let, může podat návrh na vydání odsuzujícího rozsudku bez provedení dokazování (čl. 338a a 387 k.p.k.).
- Rozsudek a opravné prostředky. Chcete-li rozsudek napadnout, musíte v prekluzivní lhůtě 7 dnů od jeho vyhlášení podat písemnou žádost o odůvodnění (čl. 422 § 1 k.p.k.). Odvolání se podává do 14 dnů od doručení rozsudku s odůvodněním (čl. 445 § 1 k.p.k.). Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu může strana podat kasaci (kasacja) – ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí s odůvodněním (čl. 524 § 1 k.p.k.), pouze z důvodu hrubého porušení práva, nikoli výlučně pro nepřiměřenost trestu (čl. 523 § 1 k.p.k.).
Proti usnesením vydaným v průběhu řízení (např. o zastavení, o uplatnění preventivního opatření) se stížnost (zażalenie) podává zásadně do 7 dnů od vyhlášení, a ukládá-li zákon doručení – od doručení (čl. 460 k.p.k.).
Zvolený obhájce, obhájce ustanovený soudem a povinná obhajoba
Obhájce se zmocňuje písemně nebo prohlášením do protokolu (čl. 83 § 2 k.p.k.). Zmocnění se vztahuje na celé řízení, včetně úkonů po nabytí právní moci rozsudku, ledaže plná moc obsahuje omezení (čl. 84 § 1 k.p.k.).
V některých věcech je obhájce povinný – mimo jiné pokud obžalovaný nedovršil 18 let, je hluchý, němý nebo nevidomý, nebo existuje-li důvodná pochybnost o jeho příčetnosti (čl. 79 § 1 k.p.k.), a také v řízení před krajským soudem, je-li mu kladen za vinu zločin (čl. 80 k.p.k.). Osoba, která prokáže, že není schopna nést náklady obhajoby bez újmy na nezbytné výživě své a své rodiny, může požádat o ustanovení obhájce (čl. 78 § 1 k.p.k.).
Hospodářské trestné činy
V hospodářských věcech se obvinění obvykle opírá o listiny: smlouvy, korespondenci, účetní knihy, bankovní výpisy a znalecký posudek z oboru účetnictví. Nejčastěji vedeme věci týkající se:
- podvodu – čl. 286 § 1 polského trestního zákoníku (k.k.): trest odnětí svobody od 6 měsíců do 8 let,
- zpronevěry (przywłaszczenie) – čl. 284 k.k., včetně svěřené věci (§ 2: od 3 měsíců do 5 let),
- jednání na škodu společnosti nebo jiného subjektu (špatného hospodaření) – čl. 296 k.k.; důležité: není trestný ten, kdo před zahájením řízení dobrovolně nahradil celou škodu (čl. 296 § 5 k.k.),
- fakturačních trestných činů – čl. 270a a 271a k.k. (padělání faktury a vystavení faktury osvědčující nepravdu), a při velmi vysokých částkách čl. 277a k.k.,
- maření uspokojení věřitelů – čl. 300 k.k. (např. zbavování se majetku tváří v tvář platební neschopnosti) a zvýhodnění věřitele – čl. 302 k.k.,
- nepoctivého vedení dokumentace – čl. 303 k.k.,
- praní peněz – čl. 299 k.k.
Na právní kvalifikaci a přísnost trestu mají velký vliv hranice hodnoty. Majetkem značné hodnoty je majetek přesahující 200 000 zł a majetkem velké hodnoty – přesahující 1 000 000 zł, počítáno podle stavu v době činu (čl. 115 § 5 a 6 k.k.). U podvodu nebo zpronevěry majetku značné hodnoty činí trest od jednoho roku do 10 let (čl. 294 § 1 k.k.). Proto jedním z prvních úkolů obhajoby bývá ověření výpočtu škody – nezřídka nadsazeného o úroky, náklady nebo hodnoty, které by se neměly započítávat.
U věcí týkajících se daní mohou část obvinění zakládat ustanovení polského trestního daňového zákoníku (Kodeks karny skarbowy, k.k.s.) – o tom píšeme na stránce o trestních daňových věcech.
Podvod, nebo nezaplacená faktura?
Podvodu se dopouští ten, kdo v úmyslu získat majetkový prospěch přiměje jinou osobu k nevýhodné dispozici s majetkem tím, že ji uvede v omyl, nebo využije jejího omylu či neschopnosti náležitě pochopit zamýšlené jednání (čl. 286 § 1 k.k.). Klíčový je úmysl – pachatel musí od počátku chtít druhou stranu uvést v omyl a chtít dosáhnout prospěchu.
V obchodním styku se často stává, že obchodní partner podá trestní oznámení pro podvod, ačkoli ve skutečnosti jde o běžný dluh. Samotná nezaplacená faktura podvodem není. Obhajujeme například tak, že prokážeme, že v okamžiku uzavření smlouvy měla firma reálnou možnost zaplatit a finanční problémy se objevily až později.
Je-li vaším cílem především získat peníze zpět, bývá obvykle rychlejší občanskoprávní cesta – viz vymáhání pohledávek. Často se obě cesty vedou souběžně.
Pomoc poškozeným
Poškozeným je fyzická nebo právnická osoba, jejíž právem chráněný zájem byl trestným činem přímo porušen nebo ohrožen (čl. 49 § 1 k.p.k.). Poškozenou tedy může být i společnost. Jako zmocněnci poškozeného:
- připravujeme trestní oznámení s popisem skutečností, právní kvalifikací a označením důkazů – dobře připravené oznámení zvyšuje šanci, že věc nebude hned na začátku odložena,
- hlídáme lhůty – není-li oznamovatel do 6 týdnů vyrozuměn o zahájení nebo odmítnutí zahájení vyšetřování, může podat stížnost k nadřízenému státnímu zástupci (čl. 306 § 3 k.p.k.),
- podáváme stížnosti proti odmítnutí zahájení nebo proti zastavení řízení (čl. 306 § 1 a 1a k.p.k.) – oprávněné osoby mají právo nahlédnout do spisu,
- pokud státní zástupce dvakrát odmítne stíhání a poškozený využil stížností, může do jednoho měsíce podat tzv. subsidiární obžalobu (čl. 330 § 2 a čl. 55 § 1 k.p.k.); takovou obžalobu musí sepsat a podepsat advokát nebo právní poradce (čl. 55 § 2 k.p.k.),
- přihlašujeme účast ve věci v postavení vedlejšího žalobce (oskarżyciel posiłkowy) – prohlášení je třeba učinit do zahájení soudního přelíčení v hlavním líčení (čl. 54 § 1 k.p.k.),
- podáváme návrh na uložení povinnosti nahradit škodu nebo poskytnout zadostiučinění – do skončení soudního přelíčení v hlavním líčení (čl. 49a k.p.k. a čl. 46 § 1 k.k.); je-li vyčíslení škody značně ztížené, může soud místo toho uložit peněžitou náhradu (nawiązka) až do 200 000 zł (čl. 46 § 2 k.k.); rozhodnutí nebrání uplatnit zbývající část nároku u civilního soudu (čl. 46 § 3 k.k.).
Některé trestné činy se stíhají na základě soukromé žaloby (např. pomluva). Poškozený pak sám podává a zastupuje obžalobu (čl. 59 § 1 k.p.k.) a trestnost zaniká zásadně uplynutím jednoho roku od okamžiku, kdy se dozvěděl o pachateli, nejpozději však po 3 letech od činu (čl. 101 § 2 k.k.).
Jiná rozhodnutí než nepodmíněný trest odnětí svobody
V závislosti na věci může obhajoba směřovat k:
- podmíněnému zastavení řízení – nejsou-li vina a společenská škodlivost činu značné a pachatel nebyl trestán za úmyslný trestný čin; netýká se trestných činů s trestní sazbou nad 5 let (čl. 66 k.k.),
- podmíněnému odkladu výkonu trestu odnětí svobody do jednoho roku, nebyl-li pachatel v době činu odsouzen k trestu odnětí svobody (čl. 69 § 1 k.k.),
- nahrazení trestu odnětí svobody trestem omezení svobody nebo peněžitým trestem – v zákonných mezích (čl. 37a k.k.),
- mediaci s poškozeným – se souhlasem obou stran lze věc postoupit do mediačního řízení, které by zásadně nemělo trvat déle než jeden měsíc (čl. 23a k.p.k.); dohoda a náhrada škody se zohledňují při výměře trestu.
Promlčení
Trestnost zaniká uplynutím lhůt, které závisejí na trestní sazbě: např. 5 let u přečinů s trestní sazbou do 3 let, 10 let u přečinů s trestní sazbou nad 3 roky, 15 let – nad 5 let, 20 let u zločinů (čl. 101 § 1 k.k.). Bylo-li během této doby zahájeno řízení, prodlužuje se trestnost o 10 let (trestné činy podle čl. 101 § 1 k.k.) nebo o 5 let v ostatních případech (čl. 102 k.k.).
Výkon trestu: elektronický dohled, odklad, přerušení, podmíněné propuštění
Pravomocným rozsudkem věc nekončí. Pomáháme ve vykonávacím řízení podle polského zákoníku o výkonu trestů (k.k.w.).
Elektronický dohled (SDE). Penitenciární soud může povolit výkon trestu v systému elektronického dohledu, jsou-li současně splněny podmínky čl. 43la § 1 k.k.w., mimo jiné: trest nepřesahuje jeden rok a 6 měsíců (nebo trest nižší než 3 roky, z něhož zbývá vykonat nejvýše 6 měsíců), neuplatní se výluky týkající se mimo jiné mnohonásobné recidivy a pachatelů podle čl. 64a nebo 65 k.k., odsouzený má určené místo trvalého pobytu a zletilé osoby, které s ním bydlí, daly písemný souhlas (čl. 43h § 3 k.k.w.). Musí to umožňovat i technické podmínky. Návrh může podat odsouzený nebo jeho obhájce (čl. 43lc k.k.w.). Při stacionárním dohledu nosí odsouzený vysílač a ve stanovených hodinách se zdržuje doma (čl. 43n k.k.w.). Porušení povinností obvykle vede ke zrušení povolení (čl. 43zaa k.k.w.) a opětovné povolení v téže věci je nepřípustné (čl. 43zae k.k.w.).
Odklad výkonu trestu. Soud může odložit výkon trestu odnětí svobody až na jeden rok, pokud by okamžitý výkon měl pro odsouzeného nebo jeho rodinu příliš těžké následky (čl. 151 § 1 k.k.w.). Povinný je odklad v případě těžké nemoci (čl. 150 k.k.w.).
Přerušení výkonu trestu. Penitenciární soud je může povolit z důležitých rodinných nebo osobních důvodů (čl. 153 § 2 k.k.w.).
Podmíněné propuštění. Zásadně je možné po vykonání poloviny trestu (čl. 78 § 1 k.k.), při recidivě – později (čl. 78 § 2 k.k.). Po zamítnutí se opakovaný návrh odsouzeného nebo obhájce projedná až po 6 měsících (trest do 5 let) nebo po roce (trest nad 5 let) – čl. 161 § 3 a 4 k.k.w.
Co si připravit na první schůzku
- předvolání, usnesení o sdělení obvinění, protokoly o výslechu a další písemnosti od policie, státního zastupitelství nebo soudu – s obálkami (datum doručení rozhoduje o lhůtách),
- poznámky s chronologií událostí, sepsané co nejdříve, dokud si pamatujete podrobnosti,
- smlouvy, faktury, e-mailovou korespondenci a zprávy, výpisy – v hospodářských věcech,
- informace o dřívějších odsouzeních a probíhajících řízeních.
Typické chyby
- podávání obsáhlých výpovědí, „aby se nedorozumění rychle vysvětlilo“, bez znalosti materiálu, kterým státní zástupce disponuje,
- předávání dokumentů nebo nosičů dat orgánům bez soupisu a kopií,
- kontaktování svědků nebo poškozeného ve věci – může to být vnímáno jako pokus o ovlivňování výpovědí a odůvodňovat preventivní opatření,
- zmeškání 7denní lhůty k žádosti o odůvodnění rozsudku – bez ní zásadně odvolání nepodáte,
- ve věcech poškozených: oznámení bez důkazů a bez vyčíslení škody a poté nepodání stížnosti proti zastavení.
Co zvládnete sami a kdy potřebujete advokáta
Sami můžete podat trestní oznámení, seznámit se s poučeními a odmítnout vypovídat do doby, než budete mluvit s obhájcem. Advokát je zvláště potřebný, hrozí-li vám sdělení obvinění nebo zadržení, týká-li se věc činnosti firmy, navrhuje-li státní zástupce vazbu, při odvolání a kasaci (kasaci, jakož i odvolání proti rozsudku krajského soudu – nepodává-li je státní zástupce – musí sepsat a podepsat advokát nebo právní poradce: čl. 526 § 2 a čl. 446 § 1 k.p.k.) a při subsidiární obžalobě.
Jak probíhá spolupráce
- První rozhovor – zjistíme, v jaké fázi se věc nachází a co vyžaduje naléhavou reakci (např. termín výslechu, stížnost).
- Plná moc nebo zmocnění k obhajobě – umožní nám vstoupit do věci a nahlédnout do spisu.
- Analýza spisu a důkazů – ukážeme silné a slabé stránky věci, aniž bychom slibovali výsledek.
- Strategie – rozhodujeme společně: výpověď nebo odmítnutí, důkazní návrhy, případná dohoda se státním zástupcem.
- Účast na úkonech – výslechy, vazební zasedání, hlavní líčení.
- Opravné prostředky a fáze výkonu trestu.
Klient ví, co se ve věci děje: informujeme o každé podstatné písemnosti a lhůtě. Podmínky odměny sjednáváme písemně před zahájením práce.
Kde působíme
Kancelář sídlí v Gdańsku na adrese al. Grunwaldzka 87/91 lok. 10. Vedeme věci před soudy a státními zastupitelstvími v celém Trojměstí – v Gdańsku, Gdyni a Sopotech – a v okolních obcích, jako jsou Pruszcz Gdański, Rumia, Reda, Wejherowo, Puck, Kartuzy, Żukowo, Kościerzyna, Tczew, Starogard Gdański a Malbork. Na žádost klienta převezmeme obhajobu i před soudy v jiných částech Polska. Kontaktujte nás – v naléhavých věcech (zadržení, výslech v nejbližších dnech) se pokusíme reagovat ještě týž den.
Nejčastější otázky
Musím se dostavit na předvolání policie?
Zásadně ano. Svědkovi, který se bez omluvy nedostaví, lze uložit pořádkovou pokutu a nařídit jeho předvedení (čl. 285 k.p.k.) a podezřelého lze zadržet a předvést (čl. 75 § 2 k.p.k.). Dostavení se však neznamená povinnost vypovídat, jste-li podezřelým. Před termínem je vhodné kontaktovat obhájce.
Uškodí mi odmítnutí vypovídat?
Odmítnutí je vaším právem (čl. 175 § 1 k.p.k.) a nemůže být považováno za důkaz viny. V rané fázi bývá často rozumnou volbou, dokud není jasné, jakými důkazy státní zástupce disponuje. Vypovídat můžete později, v kterékoli fázi řízení.
Mám předvolání jako svědek, ale obávám se, že se věc týká mě. Co dělat?
Svědek může odmítnout odpovědět na otázku, pokud by odpověď mohla jemu nebo osobě jemu nejbližší způsobit nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin nebo daňový trestný čin (čl. 183 § 1 k.p.k.). Svědek si také může zvolit zmocněnce, vyžadují-li to jeho zájmy (čl. 87 § 2 k.p.k.). V takové situaci je vhodné přijít na výslech s advokátem.
Obchodní partner mě podvedl. Jít na policii, nebo k civilnímu soudu?
Záleží na cíli a důkazech. Trestní řízení může pomoci zjistit majetek a toky peněz a trestní soud může uložit povinnost nahradit škodu. Civilní řízení však obvykle dává větší kontrolu nad tempem věci. Často se obě cesty vedou souběžně.
Mohu si trest odpykat doma, s náramkem?
Pokud trest nepřesahuje jeden rok a 6 měsíců (nebo z trestu nižšího než 3 roky zbývá vykonat nejvýše 6 měsíců) a jsou splněny ostatní podmínky čl. 43la k.k.w., lze podat návrh k penitenciárnímu soudu. Potřebný je mimo jiné písemný souhlas zletilých členů domácnosti.
Může být poškozená společnost vedlejším žalobcem?
Ano. Poškozenou může být právnická osoba (čl. 49 § 1 k.p.k.) a úkony za ni činí orgán oprávněný k zastupování (čl. 51 § 1 k.p.k.) nebo zvolený zmocněnec.