Pravomocným rozsudkem věc nekončí. Od této chvíle probíhá vykonávací řízení, v němž padají rozhodnutí stejně důležitá jako v trestním procesu: zda bude trest vykonán ve věznici, nebo doma s vysílačkou; zda jej lze odložit, přerušit nebo zkrátit podmíněným propuštěním; zda lze peněžitý trest rozložit na splátky dříve, než soud nařídí náhradní trest. Mnoho z těchto rozhodnutí se přijímá na návrh – a právě na jeho obsahu a přiložených dokumentech závisí, co bude soud moci posoudit.
Pomáháme odsouzeným a jejich rodinám v každé fázi výkonu trestu: připravujeme odůvodněné návrhy, účastníme se zasedání penitenciárního soudu, podáváme stížnosti. Vycházíme z polského zákoníku o výkonu trestů (Kodeks karny wykonawczy) (dále k.k.w.) v úplném znění z roku 2026 (Dz. U. z 2026 r. poz. 1307) a z polského trestního zákoníku (Kodeks karny) (k.k.).
Obhájce ve vykonávacím řízení
Odsouzený může využít pomoci obhájce zvoleného ve vykonávacím řízení (čl. 8 § 1 k.k.w.). Rozhovory odsouzeného zbaveného svobody s obhájcem během návštěv a telefonické hovory nepodléhají kontrole (čl. 8 § 3 k.k.w.).
Rodina se na nás může obrátit jménem odsouzeného – k jednání ve věci je však nutná plná moc podepsaná samotným odsouzeným. V otázkách neupravených v k.k.w. se použije polský trestní řád (Kodeks postępowania karnego, k.p.k.) (čl. 1 § 2 k.k.w.), proto se stížnost proti usnesení podává zásadně ve lhůtě 7 dnů od jeho vyhlášení, a pokud zákon nařizuje doručení – od doručení (čl. 460 k.p.k.).
Výzva k nástupu trestu – co se děje po rozsudku
Vykonávací řízení se zahajuje bez zbytečného odkladu, jakmile se rozhodnutí stalo vykonatelným (čl. 9 § 1 k.k.w.). Na rozdíl od rozšířeného přesvědčení je pravidlem, že soud nařídí zadržení odsouzeného k trestu odnětí svobody a jeho dodání do vazební věznice (areszt śledczy) (čl. 79 § 1 k.k.w.). Teprve na návrh odsouzeného může soud v odůvodněném případě vyzvat jej, aby se ve stanoveném termínu dostavil do vazební věznice nejbližší místu jeho trvalého pobytu – pokud jeho dosavadní postoj odůvodňuje předpoklad, že se dostaví (čl. 79 § 1a k.k.w.). Pokud se i přes výzvu nedostaví, soud nařídí jeho zadržení a dodání a uloží mu náklady (čl. 79 § 2 k.k.w.).
Proto je vhodné podat návrhy – na výzvu k dobrovolnému nástupu, na odklad nebo na elektronický dohled – co nejdříve. Samotné podání návrhu výkon rozhodnutí nepozastavuje, ledaže soud ve zvlášť odůvodněném případě rozhodne jinak (čl. 9 § 4 k.k.w.). Pokud vám záleží na pozastavení výkonu do rozhodnutí o návrhu, je nutné o to výslovně požádat a žádost odůvodnit.
Elektronický dohled (SDE) – trest doma s vysílačkou
Penitenciární soud (sąd penitencjarny) může povolit výkon trestu odnětí svobody v systému elektronického dohledu (system dozoru elektronicznego, SDE), jsou-li současně splněny podmínky podle čl. 43la § 1 k.k.w.:
- uložený trest nepřesahuje jeden rok a 6 měsíců – nebo je nižší než 3 roky a ve věznici zbývá vykonat nejvýše 6 měsíců,
- nejsou splněny podmínky podle čl. 64 § 2, čl. 64a ani čl. 65 § 1 a 2 k.k. (mimo jiné tzv. multirecidiva),
- nebrání tomu zvláštní okolnosti naznačující, že v tomto systému nebudou dosaženy účely trestu,
- odsouzený má určené místo trvalého pobytu,
- zletilí spolubydlící vyjádřili písemný souhlas, zahrnující i umožnění kontroly (čl. 43h § 3 k.k.w.),
- umožňují to technické podmínky – dostupnost vysílaček a záznamových zařízení (čl. 43h § 1 k.k.w.).
Pokud odsouzený dosud trest nenastoupil, soud dále zkoumá, zda bezpečnostní důvody a míra demoralizace nesvědčí pro umístění ve věznici (čl. 43la § 2 k.k.w.); pokud jej již vykonává – rozhoduje jeho dosavadní postoj (čl. 43la § 3 k.k.w.). U více trestů, které nelze spojit a které má odsouzený vykonat postupně, se počítá jejich součet (čl. 43la § 6 k.k.w.). Dohled se vztahuje i na náhradní trest odnětí svobody, a to i za finanční trestný čin (čl. 43lb k.k.w.).
Soud může povolit dohled i bez souhlasu spolubydlícího, pokud to pro něj zjevně není spojeno s nadměrnými obtížemi a jeho soukromí narušuje jen nepatrně (čl. 43la § 4 k.k.w.). Odvolání souhlasu po udělení povolení je neúčinné (čl. 43h § 8 k.k.w.).
Návrh na elektronický dohled a povinnosti během dohledu
Návrh může podat odsouzený nebo jeho obhájce, ale také státní zástupce, soudní probační úředník (sądowy kurator zawodowy) nebo ředitel věznice (čl. 43lc k.k.w.). Podává se písemně, s odůvodněním uvádějícím okolnosti podle čl. 43la § 1–4 k.k.w. a s přiloženým souhlasem spolubydlících (čl. 43ld § 1–3 k.k.w.). Penitenciární soud by měl vydat usnesení do 30 dnů od doručení návrhu (čl. 43ld § 4 k.k.w.). V odůvodnění je vhodné konkrétně ukázat: kde a s kým odsouzený bydlí, zda pracuje nebo studuje, zda pečuje o dítě nebo nemocného, zda nahradil škodu – a přiložit k tomu dokumenty.
Proti zamítnutí lze podat stížnost (čl. 43lk k.k.w.), o které odvolací soud rozhodne nejpozději do 7 dnů od jejího doručení spolu se spisem (čl. 43lj § 2 k.k.w.). Nový návrh v téže věci podaný před uplynutím 3 měsíců od zamítnutí se ponechá bez projednání (čl. 43ll k.k.w.). Pokud trest nepřesahuje 4 měsíce a odsouzený jej již vykonává, rozhoduje o povolení penitenciární komise věznice – do 14 dnů (čl. 43lla § 1, 4 a 7 k.k.w.).
Během dohledu nosí odsouzený nepřetržitě vysílačku a při stacionárním dohledu se zdržuje na určeném místě ve stanovené době a přijímá hovory na záznamové zařízení (čl. 43n k.k.w.). Soud určí časové úseky, v nichž se může vzdálit – nejvýše na 12 hodin denně, mimo jiné do práce, k léčení, za účelem péče o dítě nebo nemocného či nezbytných nákupů (čl. 43na k.k.w.). Ve zvlášť důležitých věcech může probační úředník povolit opuštění místa dohledu jednorázově až na 7 dní (čl. 43p § 1 k.k.w.).
Soud povolení zruší mimo jiné tehdy, když odsouzený ve lhůtě neohlásí připravenost k instalaci zařízení, spáchá trestný čin nebo se vyhýbá povinnostem (čl. 43zaa § 1 k.k.w.). Nové povolení v téže věci je pak nepřípustné (čl. 43zae k.k.w.) a odsouzený je dodán do vazební věznice bez výzvy (čl. 43zad k.k.w.).
Odklad výkonu trestu
Odklad posouvá v čase nástup trestu odnětí svobody:
- obligatorně – v případě duševní nemoci nebo jiné těžké nemoci znemožňující výkon trestu, do odpadnutí překážky; těžkou nemocí je stav, kdy pobyt ve věznici může ohrozit život nebo vážně ohrozit zdraví (čl. 150 k.k.w.),
- fakultativně – na dobu až jednoho roku, pokud by okamžitý výkon trestu měl pro odsouzeného nebo jeho rodinu příliš těžké následky; u těhotné ženy a u osoby, která sama pečuje o dítě – až do 3 let po narození dítěte (čl. 151 § 1 k.k.w.).
Soud může uložit povinnosti, např. snažit se o zaměstnání nebo podstoupit léčení (čl. 151 § 4 k.k.w.), a odklad odvolat, pokud jej odsouzený nevyužívá k jeho účelu nebo hrubě porušuje právní pořádek (čl. 156 § 1 k.k.w.). Rozhoduje soud, který vydal rozsudek v prvním stupni (čl. 3 § 1 k.k.w.). V návrhu je třeba konkrétně prokázat „příliš těžké následky“ – např. ztrátu jediného zdroje obživy rodiny, nutnost dokončit léčbu, péči o nesoběstačnou osobu. Obecná tvrzení obvykle nestačí.
Přerušení výkonu trestu
Přerušení se týká odsouzeného, který již trest vykonává. Penitenciární soud je povoluje obligatorně v případě těžké nemoci – do odpadnutí překážky (čl. 153 § 1 k.k.w.) a fakultativně, svědčí-li pro to důležité rodinné nebo osobní důvody, v mezích jako u odkladu (čl. 153 § 2 k.k.w.). Návrh může podat i ředitel věznice (čl. 153 § 2a k.k.w.). Další přerušení nelze povolit před uplynutím jednoho roku od návratu z předchozího, ledaže jde o těžkou nemoc nebo jinou nahodilou událost (čl. 153 § 3 k.k.w.). Pokud státní zástupce proti přerušení podá protest, stává se usnesení vykonatelným teprve nabytím právní moci (čl. 154 § 1 k.k.w.).
Pokud přerušení trvalo nejméně jeden rok a odsouzený vykonal nejméně 6 měsíců trestu, může jej penitenciární soud kdykoli podmíněně propustit ze zbytku trestu – pokud trest nebo součet trestů nepřesahuje 3 roky (čl. 155 k.k.w.).
Podmíněné propuštění
Soud může odsouzeného podmíněně propustit ze zbytku trestu pouze tehdy, pokud jeho postoj, vlastnosti a osobní poměry, okolnosti činu a chování během výkonu trestu odůvodňují přesvědčení, že po propuštění bude dodržovat právní pořádek, zejména znovu nespáchá trestný čin (čl. 77 § 1 k.k.). Samotný výkon požadované části trestu nestačí. Časové hranice (čl. 78 k.k.):
- zásadně – po výkonu nejméně poloviny trestu,
- recidivista podle čl. 64 § 1 k.k. – po dvou třetinách,
- odsouzený podle čl. 64 § 2 nebo čl. 64a k.k. nebo ten, kdo protiprávně ztěžoval výkon trestu – po třech čtvrtinách,
- u trestu nejméně 25 let – po 15 letech, u doživotí – po 30 letech.
U trestů vykonávaných postupně se počítá jejich součet (čl. 79 § 1 k.k.). Zbývající část trestu představuje zkušební dobu, ne kratší než 2 roky a ne delší než 5 let (čl. 80 § 1 k.k.). O propuštění rozhoduje penitenciární soud na zasedání, které by se mělo konat ve věznici, s právem účasti odsouzeného a obhájce (čl. 161 § 1 k.k.w.). Soud přihlíží mimo jiné k dohodě uzavřené v mediaci (čl. 162 § 1 k.k.w.). O stížnosti se rozhoduje ve lhůtě 14 dnů (čl. 162 § 2 k.k.w.). Po zamítnutí se nový návrh odsouzeného nebo obhájce projedná až po 6 měsících (trest do 5 let) nebo po roce (nad 5 let) – čl. 161 § 3 a 4 k.k.w.
Ve zkušební době může soud propuštěného svěřit dohledu probačního úředníka a uložit mu povinnosti (čl. 159 § 1 k.k.w.). Propuštění odvolá obligatorně, pokud propuštěný spáchal úmyslný trestný čin, za který mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody (čl. 160 § 1 k.k.w.), a může je odvolat mimo jiné při hrubém porušování právního pořádku nebo vyhýbání se dohledu (čl. 160 § 3 k.k.w.). Doba strávená na svobodě se pak do trestu nezapočítává (čl. 160 § 8 k.k.w.). Pokud během zkušební doby a 6 měsíců po ní propuštění odvoláno nebylo, považuje se trest za vykonaný okamžikem propuštění (čl. 82 § 1 k.k.).
Peněžitý trest, omezení svobody a podmíněný trest
Soud vyzve k zaplacení peněžitého trestu (grzywna) ve lhůtě 30 dnů a poté jej předá k exekuci (čl. 44 k.k.w.). Pokud by okamžité zaplacení mělo příliš těžké následky, může soud peněžitý trest rozložit na splátky na dobu až jednoho roku, ve zvláštních případech až 3 let (čl. 49 § 1 a 2 k.k.w.). Je-li exekuce neúspěšná, může soud peněžitý trest do 120 denních sazeb přeměnit na obecně prospěšné práce – 10 sazeb odpovídá měsíci práce v rozsahu 20–40 hodin (čl. 45 § 1 k.k.w.). Pokud odsouzený práci odmítá, vyhýbá se jí nebo je přeměna neúčelná, nařídí soud náhradní trest odnětí svobody – den za dvě sazby, nejvýše 12 měsíců (čl. 46 § 1 a 2 k.k.w.). Náhradního trestu se lze kdykoli zprostit zaplacením zbytku peněžitého trestu (čl. 47 § 2 k.k.w.).
Výkon trestu omezení svobody může soud odložit až o 6 měsíců (čl. 62 § 1 k.k.w.) nebo přerušit až na jeden rok (čl. 63 § 2 k.k.w.). Pokud se odsouzený jeho výkonu vyhýbá, nařídí soud náhradní trest odnětí svobody – den za dva dny zbývajícího omezení svobody (čl. 65 § 1 k.k.w.). Odsouzený a obhájce mají právo účastnit se tohoto zasedání (čl. 65 § 3 k.k.w.).
U trestu s podmíněným odkladem výkonu nařídí soud jeho výkon obligatorně mimo jiné tehdy, pokud odsouzený ve zkušební době spáchal obdobný úmyslný trestný čin a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody (čl. 75 § 1 k.k.), a fakultativně – při hrubém porušování právního pořádku nebo vyhýbání se zaplacení peněžitého trestu, dohledu či povinnostem (čl. 75 § 2 k.k.). Může přitom trest zkrátit, nejvýše o polovinu (čl. 75 § 3a k.k.). Nařízení nemůže nastat později než do jednoho roku od skončení zkušební doby (čl. 75 § 4 k.k.).
Souhrnný rozsudek
Pokud pachatel spáchal několik trestných činů dříve, než byl vydán první rozsudek, byť nepravomocný, ohledně kteréhokoli z nich, a tresty byly uloženy v samostatných věcech, uloží soud souhrnný trest (kara łączna) (čl. 85 § 1 k.k.) – v rozmezí od nejvyššího z trestů do jejich součtu, nejvýše 30 let odnětí svobody (čl. 86 § 1 k.k.). Souhrnný rozsudek (wyrok łączny) vydává soud, který vydal poslední odsuzující rozsudek v prvním stupni, a pokud rozhodovaly soudy různého stupně – soud vyššího stupně (čl. 569 § 1 a 2 k.p.k.), z úřední povinnosti nebo na návrh odsouzeného či státního zástupce (čl. 570 k.p.k.). Pokud souhrnný trest nepřesahuje dobu již vykonaných trestů, předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí propuštění, pokud odsouzený není zbaven svobody v jiné věci (čl. 576 § 2 k.p.k.).
Návrh není vždy výhodný. Soud může spojit podmíněné tresty a uložit souhrnný trest bez podmíněného odkladu – měsíc podmíněného trestu se počítá jako 15 dnů nepodmíněného trestu (čl. 89 § 1a a 1b k.k.). Z trestu, z něhož byl odsouzený podmíněně propuštěn, se započítává jen skutečně vykonaná doba (čl. 82 § 2 k.k.). Než návrh podáme, analyzujeme všechny rozsudky a propočítáme možné varianty.
Zahlazení odsouzení a promlčení výkonu trestu
Okamžikem zahlazení se na odsouzení hledí, jako by k němu nedošlo, a záznam se odstraní z rejstříku trestů (čl. 106 k.k.). Zahlazení nastává ze zákona: u trestu odnětí svobody – 10 let po jeho vykonání, prominutí nebo promlčení výkonu (čl. 107 § 1 k.k.), u omezení svobody – po 3 letech (čl. 107 § 4 k.k.), u peněžitého trestu – po jednom roce (čl. 107 § 4a k.k.) a u podmíněného trestu – jeden rok po skončení zkušební doby (čl. 76 § 1 k.k.).
Na návrh odsouzeného může soud nařídit zahlazení již po 5 letech, pokud odsouzený dodržoval právní pořádek a trest odnětí svobody nepřesahoval 3 roky (čl. 107 § 2 k.k.). Zahlazení nenastane před vykonáním trestního opatření, propadnutí nebo kompenzačního opatření (čl. 107 § 6 k.k.) – nezaplacená náhrada škody uložená v rozsudku je blokuje. Při více odsouzeních je možné pouze současné zahlazení všech (čl. 108 k.k.).
Trest nelze vykonat, pokud od nabytí právní moci rozsudku uplynulo 30 let (trest odnětí svobody nad 5 let), 15 let (do 5 let) nebo 10 let (jiné tresty) – čl. 103 § 1 k.k. Výkon trestu odnětí svobody v téže nebo jiné věci staví běh promlčení (čl. 15 § 4 k.k.w.).
Penitenciární soudy v Gdańsku a Pomoří
Penitenciárním soudem je krajský soud (sąd okręgowy), v jehož obvodu se odsouzený nachází (čl. 3 § 2 k.k.w.); ve věcech elektronického dohledu – tento soud nebo penitenciární komise věznice (čl. 43e § 1 k.k.w.). V Gdańsku tyto věci vede VI. penitenciární oddělení a oddělení dohledu nad výkonem trestních rozhodnutí Krajského soudu v Gdańsku (VI Wydział Penitencjarny i Nadzoru nad Wykonywaniem Orzeczeń Karnych Sądu Okręgowego w Gdańsku), ul. Nowe Ogrody 30/34. Pokud odsouzený vykonává trest v zařízení nacházejícím se v obvodu jiného krajského soudu, rozhoduje o návrzích na podmíněné propuštění nebo přerušení penitenciární soud tohoto obvodu. Odklad, splátky peněžitého trestu, náhradní trest nebo zahlazení na návrh patří zásadně do příslušnosti soudu, který vydal rozsudek v prvním stupni (čl. 3 § 1 k.k.w.).
Kancelář sídlí v Gdańsku na adrese al. Grunwaldzka 87/91 lok. 10. Vedeme vykonávací věci v Trojměstí a v celém Pomořském vojvodství a na přání klienta i v jiných částech Polska. Před rozsudkem – viz trestní právo a finanční trestní věci. Pokud je odsouzený ve věznici, stačí, když nás rodina bude kontaktovat.
Nejčastější otázky
Mohu vykonat trest doma s vysílačkou?
Je to možné, pokud trest nepřesahuje jeden rok a 6 měsíců (nebo je nižší než 3 roky a zbývá vykonat nejvýše 6 měsíců), nejde o multirecidivu, máte trvalé místo pobytu, zletilí spolubydlící písemně souhlasí a zařízení jsou k dispozici (čl. 43la § 1 k.k.w.). Soud také posuzuje, zda budou v tomto systému dosaženy účely trestu.
Pozastavuje návrh na elektronický dohled výzvu k nástupu do věznice?
Ne automaticky. Podání návrhu výkon rozhodnutí nepozastavuje, ledaže soud ve zvlášť odůvodněném případě rozhodne jinak (čl. 9 § 4 k.k.w.). Návrh je vhodné podat včas a současně požádat o pozastavení výkonu trestu.
Kdy mohu žádat o podmíněné propuštění?
Zásadně po výkonu poloviny trestu, u recidivy – po dvou třetinách nebo třech čtvrtinách (čl. 78 k.k.). Nutná je příznivá prognóza (čl. 77 § 1 k.k.). Po zamítnutí se nový návrh projedná po 6 měsících nebo po jednom roce podle výše trestu (čl. 161 § 3 a 4 k.k.w.).
Může rodina sama podat návrh na přerušení nebo podmíněné propuštění?
Právo podat návrh má odsouzený a jeho obhájce a také mimo jiné státní zástupce, ředitel věznice a probační úředník (čl. 19 § 1, čl. 153 § 2a, čl. 161 § 2 k.k.w.). Rodina však může zajistit obhájce – s plnou mocí od odsouzeného – a dodat dokumenty prokazující důležité rodinné důvody.
Nemám na zaplacení peněžitého trestu. Co mohu dělat?
Můžete požádat o rozložení peněžitého trestu na splátky – až na jeden rok, ve zvláštních případech až na 3 roky (čl. 49 k.k.w.). Je-li exekuce neúspěšná, může soud peněžitý trest přeměnit na obecně prospěšné práce (čl. 45 k.k.w.). Náhradního trestu odnětí svobody se lze zprostit zaplacením zbývající částky (čl. 47 § 2 k.k.w.).
Kdy bude moje odsouzení zahlazeno?
U peněžitého trestu jeden rok po jeho vykonání, u omezení svobody po 3 letech, u odnětí svobody po 10 letech a u podmíněného trestu – jeden rok po skončení zkušební doby (čl. 107 a čl. 76 § 1 k.k.). Zahlazení nenastane, dokud není splněna např. povinnost nahradit škodu (čl. 107 § 6 k.k.).
Vyplatí se souhrnný rozsudek vždy?
Ne. Soud může spojit podmíněné tresty s nepodmíněným trestem a uložit souhrnný trest bez podmíněného odkladu (čl. 89 § 1a a 1b k.k.). Před podáním návrhu je vhodné analyzovat všechny rozsudky a propočítat možné varianty.