al. Grunwaldzka 87/91 lok. 10, 80-244 Gdańsk +48 790 377 775 [email protected]
CS Čeština

KSeF – smlouvy s obchodními partnery, spory o zaplacení a odpovědnost za faktury

Národní systém elektronických faktur (KSeF) z pohledu právníka: upravujeme smlouvy, vedeme spory a vymáhání pohledávek z faktur KSeF, zastupujeme při kontrolách, v řízeních o peněžité sankce a ve finančních trestních věcech.

O Národním systému elektronických faktur (Krajowy System e-Faktur, KSeF) se obvykle mluví jazykem účetnictví. Pro podnikatele jsou však stejně důležité i právní důsledky. Na tom, kdy je faktura „obdržena“, závisí počátek lhůty splatnosti. Na tom, jak je napsána smlouva, závisí, zda bude dlužník moci tvrdit, že fakturu nedostal. Od 1. ledna 2027 k tomu přibývá povinnost uvádět číslo KSeF v převodním příkazu a – podle dnes platného zákona – peněžité sankce za vystavování faktur mimo systém. Nezávisle na správních sankcích existuje finančněprávní trestní odpovědnost osob, které se fakturací zabývají.

KSeF se zabýváme jako advokáti, nikoli jako účetní kancelář. Revidujeme smlouvy a připravujeme k nim dodatky, vedeme spory o zaplacení a vymáhání pohledávek ze strukturovaných faktur, zastupujeme podnikatele při kontrolách a v řízeních o uložení sankce a členy vedení i účetní – ve finančních trestních věcech. Čistě daňové otázky, např. vyúčtování DPH z konkrétní transakce, konzultujeme s daňovým poradcem klienta.

Co platí dnes a co od 1. ledna 2027

Právní stav k 27. říjnu 2026 vyplývá ze zákona o dani z přidané hodnoty (ustawa o podatku od towarów i usług) (úplné znění Dz.U. 2026 poz. 1263) a zákonů, které jej mění:

  • povinnost vystavovat strukturované faktury v KSeF (čl. 106ga odst. 1) se na plátce vztahuje od 1. února 2026; plátci, jejichž prodej včetně daně v roce 2024 nepřesáhl 200 mil. zł, mohli do 31. března 2026 vystavovat dosavadní faktury (čl. 145l),
  • do 31. prosince 2026 lze ještě vystavovat faktury mimo KSeF, pokud hodnota hrubého prodeje doložená takovými fakturami v daném měsíci nepřesahuje 10 000 zł (čl. 145m), a faktury pomocí registračních pokladen (čl. 145n) – tyto výjimky na konci roku zanikají,
  • od 1. ledna 2027 musí aktivní plátce DPH, který platí převodem jinému aktivnímu plátci DPH za fakturu z KSeF, uvést číslo KSeF faktury nebo souhrnný identifikátor (čl. 108g),
  • od 1. ledna 2027 se mají uplatňovat peněžité sankce podle čl. 106ni odst. 1–3 a 5–7 zákona o DPH.

Vládní návrh zákona (sněmovní tisk č. 3245), který byl Sejmu předložen 20. října 2026, posouvá uplatňování těchto sankcí na 1. ledna 2028. První čtení proběhlo na zasedání Sejmu 21. října 2026 a návrh byl přikázán Výboru pro veřejné finance. Stále jde o návrh – dokud zákon nebude přijat a vyhlášen, je třeba plánovat s předpokladem, že sankce platí od roku 2027. Návrh nemění ani termíny samotné povinnosti KSeF, ani povinnost uvádět číslo KSeF v převodním příkazu.

Faktura v KSeF – kdy je vystavena a kdy obdržena

Strukturovaná faktura se považuje za vystavenou dnem jejího odeslání do KSeF a za obdrženou prostřednictvím KSeF – dnem, kdy jí systém přidělí identifikační číslo, tedy číslo KSeF (čl. 106na odst. 1 a 3 zákona o DPH). Pro odběratele, který přijímá faktury v systému, je tedy faktura „obdržena“ ve chvíli, kdy jí systém přidělil číslo – bez ohledu na to, zda ji v jeho firmě někdo otevřel.

Je však třeba pamatovat, že jde o definici pro účely DPH. O tom, od kdy běží lhůta k zaplacení, rozhoduje smlouva a v obchodních transakcích také zákon o předcházení nadměrnému prodlení v obchodních transakcích. Ten počítá lhůty od „doručení faktury nebo účtu dlužníkovi, které potvrzují dodání zboží nebo poskytnutí služby“ – např. lhůta k zaplacení ve smlouvě mezi podnikateli nesmí zásadně přesáhnout 60 dnů od takového doručení (čl. 7 odst. 2), a pokud je dlužníkem velký podnikatel a věřitelem mikro-, malý nebo střední podnikatel – jde o absolutní hranici (čl. 7 odst. 2a). Zákon výslovně neříká, že doručení znamená datum přidělení čísla KSeF. Proto je nejbezpečnější to výslovně upravit ve smlouvě.

Dokument zaslaný obchodnímu partnerovi dříve e-mailem ve formátu PDF nenahrazuje fakturu vystavenou v KSeF. Pokud se strukturovaná faktura používá mimo systém – např. její výtisk nebo vizualizace se dostane k obchodnímu partnerovi – musí být označena kódem, který umožňuje přístup k ní v KSeF a ověření údajů (čl. 106gb odst. 5).

Která ustanovení smluv je třeba změnit

Mnoho obchodních smluv stále hovoří o fakturách zasílaných elektronickou poštou „na adresu určenou objednatelem“. V občanskoprávních smlouvách s obchodními partnery obvykle navrhujeme dodatek nebo jednotné ustanovení ve všeobecných podmínkách spolupráce, které zahrnuje:

  • způsob vystavení a zpřístupnění faktury – strukturovaná faktura v KSeF a pro obchodní partnery mimo systém – popsaný způsob předání,
  • počátek běhu lhůty splatnosti – místo „14 dnů od doručení faktury“ např. „14 dnů ode dne přidělení čísla faktuře v KSeF“, se samostatným pravidlem pro faktury předávané mimo systém,
  • dodatečné podmínky – má-li zaplacení záviset i na předávacím protokolu, je třeba to výslovně uvést a určit, co se stane, když objednatel odmítne protokol podepsat,
  • údaje v převodním příkazu – závazek plátce uvádět číslo KSeF nebo souhrnný identifikátor a právo věřitele započítat platbu i bez takového označení,
  • výpadky a nedostupnost systému – jak strany postupují, když fakturu nelze vystavit nebo stáhnout běžným způsobem, a od kdy se v takovém případě počítá lhůta,
  • opravy a periodická vyúčtování – roční slevy, bonusy, nóty, opravy faktur z roku 2026 vystavených mimo KSeF,

Samostatným tématem jsou smlouvy s účetní kanceláří a dodavatelem softwaru. KSeF mohou vedle plátce používat i subjekty a osoby, které plátce určí (čl. 106nb). Je vhodné jasně stanovit rozsah udělených oprávnění, povinnosti kanceláře při vystavování a přijímání faktur, lhůty a to, kdo nese důsledky chyby – včetně případné peněžité sankce uložené plátci.

Obchodní partneři mimo KSeF, výpadky a režim offline

Ne každý odběratel přijímá faktury v systému. Je-li odběratelem např. zahraniční subjekt bez sídla a stálé provozovny v Polsku, plátce osvobozený od DPH, subjekt bez daňového identifikačního čísla nebo spotřebitel, zpřístupňuje se mu strukturovaná faktura způsobem s ním dohodnutým (čl. 106gb odst. 4) a za datum obdržení se považuje datum skutečného obdržení (čl. 106na odst. 4). Faktury pro spotřebitele se v KSeF vůbec vystavovat nemusí (čl. 106ga odst. 2 bod 4), i když mohou. U těchto obchodních partnerů je třeba zajišťovat doklad o doručení jako dosud – a je vhodné to popsat ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách.

Zákon počítá i se situacemi, kdy faktura vzniká mimo systém a dostane se do něj později:

  • režim offline – plátce může vystavit fakturu podle vzoru a odeslat ji do KSeF nejpozději následující pracovní den po dni vystavení (čl. 106nda odst. 1 a 2),
  • nedostupnost systému vyhlášená ministrem – odeslání nejpozději následující pracovní den po jejím skončení (čl. 106nh odst. 2),
  • výpadek systému vyhlášený oznámením – odeslání ve lhůtě 7 pracovních dnů od skončení výpadku (čl. 106nf odst. 4).

Faktura se pak k odběrateli dostane nejprve v jiné podobě a číslo KSeF získá později – smlouva, která váže lhůtu splatnosti na číslo KSeF, by měla obsahovat pravidlo i pro tyto situace.

Číslo KSeF v převodním příkazu a započtení plateb

Od 1. ledna 2027 aktivní plátce DPH, který platí převodem za strukturované faktury jinému aktivnímu plátci DPH, uvádí číslo KSeF faktury nebo souhrnný identifikátor přidělený systémem (čl. 108g odst. 1). Souhrnný identifikátor KSeF přiděluje pro nejméně dvě faktury (čl. 106nd odst. 2 bod 8a). Číslo KSeF se uvádí také ve zprávě k převodu v mechanismu rozdělené platby (čl. 108a odst. 3 bod 3). Povinnost se nevztahuje na platby za faktury, které dosud nebyly do systému zadány v souvislosti s oznámením o výpadku (čl. 108g odst. 4).

Pro věřitele je to ulehčení: ubývá sporů o to, kterou fakturu dlužník zaplatil. Pokud však dlužník zaplatí bez uvedení čísla, použijí se pravidla polského občanského zákoníku (k.c.). Dlužník může určit, který dluh plní, a věřitel může platbu nejprve započítat na splatná vedlejší plnění související s tímto dluhem (čl. 451 § 1 k.c.). Pokud chybí prohlášení, započítává se platba na splatný dluh, a je-li splatných dluhů více – na ten, který je splatný nejdéle (čl. 451 § 3 k.c.). Smlouva může tato pravidla upřesnit.

Spor o zaplacení – co KSeF prokazuje a co ne

Ve sporech o zaplacení se po léta opakovala námitka „fakturu jsme nedostali“. Ve vztazích, v nichž obě strany používají KSeF, tento argument z velké části slábne: místo potvrzení o odeslání dopisů nebo logů poštovního serveru lze uvést číslo KSeF a datum jeho přidělení. Důkazní břemeno nese ten, kdo ze skutečnosti vyvozuje právní důsledky (čl. 6 k.c.) – a číslo KSeF je důkaz, který lze snadno předložit a obtížně zpochybnit.

KSeF však nerozhoduje vše:

  • neprokazuje poskytnutí plnění – faktura je dokument vystavený věřitelem; spor o kvalitu dodávky, rozsah prací nebo dodržení lhůt i nadále rozhodují smlouva, protokoly, korespondence a svědci,
  • nenahrazuje smluvní podmínky – pokud smlouva podmiňuje zaplacení předávacím protokolem, samotné číslo KSeF o splatnosti nerozhodne,
  • nevztahuje se na obchodní partnery mimo systém – zde je třeba doručení prokázat tradičně,
  • neodstraňuje spory o opravy – částka v žalobě musí zohledňovat opravné faktury, i ty k fakturám z roku 2026 vystaveným mimo KSeF.

Opravná faktura k faktuře s číslem KSeF obsahuje toto číslo; při opravě faktury, které nebylo číslo KSeF přiděleno (např. vystavené v roce 2026 mimo systém), se uvádějí údaje původní faktury včetně jejího čísla (čl. 106j odst. 2 bod 2a a 3 zákona o DPH). Fakturu opravující strukturovanou fakturu je rovněž nutné vystavit jako strukturovanou fakturu nebo v režimu offline (čl. 106j odst. 4).

Vymáhání pohledávek z faktur KSeF

Při vymáhání pohledávek uvádíme čísla KSeF do výzev k zaplacení a do žalob – soudu i dlužníkovi to usnadňuje identifikaci pohledávky a bere prostor ke sporu o to, které faktury se nárok týká.

KSeF může mít význam pro druh řízení. V obchodních transakcích vydá soud platební rozkaz v příkazním řízení (postępowanie nakazowe) na základě smlouvy připojené k žalobě, dokladu o poskytnutí nepeněžitého plnění a dokladu o doručení faktury nebo účtu dlužníkovi (čl. 485 § 2¹ polského občanského soudního řádu (k.p.c.)). Podle našeho názoru může být takovým dokladem úřední potvrzení o přidělení čísla KSeF, soudní praxe se však teprve utváří – proto i nadále zajišťujeme i jiné důkazy o doručení a plnění smlouvy.

Na pohledávky z faktur se použijí dosavadní pravidla: zákonné úroky z prodlení v obchodních transakcích náležejí bez výzvy ode dne splatnosti (čl. 7 odst. 1 zákona o předcházení nadměrnému prodlení) a náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky činí ekvivalent 40, 70 nebo 100 eur podle hodnoty plnění (čl. 10 odst. 1). Spor mezi podnikateli v rámci jejich činnosti je obchodní věcí (čl. 458² § 1 bod 1 k.p.c.) – s důkazními omezeními popsanými v sekci soudní spory.

Peněžité sankce podle čl. 106ni zákona o DPH

Podle platného zákona od 1. ledna 2027 uloží vedoucí finančního úřadu (naczelnik urzędu skarbowego) rozhodnutím peněžitou sankci plátci, který v rozporu s povinností:

  • nevystavil strukturovanou fakturu prostřednictvím KSeF,
  • v době výpadku, nedostupnosti nebo v režimu offline vystavil fakturu v rozporu se zpřístupněným vzorem,
  • neodeslal ve stanovené lhůtě do KSeF fakturu vystavenou v režimu offline, v době výpadku nebo nedostupnosti.

Sankce činí až 100 % částky daně uvedené na faktuře vystavené mimo KSeF, a u faktury bez uvedené daně – až 18,7 % celkové fakturované částky (čl. 106ni odst. 1). Hradí se bez výzvy ve lhůtě 14 dnů od doručení rozhodnutí (čl. 106ni odst. 3).

Jde o sankce „až do“ – jejich výši stanoví orgán. V neupravených otázkách se použijí ustanovení oddílu IVa polského správního řádu (k.p.a.) (čl. 106ni odst. 5), tedy mimo jiné směrnice pro výměru sankce (čl. 189d k.p.a.) a povinnost od sankce upustit, je-li závažnost porušení zanedbatelná a strana s porušováním práva přestala (čl. 189f § 1 bod 1 k.p.a.). Řízení se vede podle oddílu IV daňového řádu (Ordynacja podatkowa) (čl. 106ni odst. 6) – proti rozhodnutí lze podat odvolání k nadřízenému orgánu ve lhůtě 14 dnů od doručení (čl. 220 a 223 daňového řádu). Naopak se nepoužije čl. 21a zákona o podnikatelích (Prawo przedsiębiorców), který chrání podnikatele v prvním roce činnosti (čl. 106ni odst. 7). V řízení o uložení sankce připravujeme stanovisko, důkazy o okolnostech porušení a nápravných krocích i odvolání.

Finančněprávní trestní odpovědnost a účinná lítost

Vedle správních sankcí existuje finanční trestní zákoník (Kodeks karny skarbowy, k.k.s.). Odpovídá podle něj fyzická osoba – vlastník, člen představenstva, účetní a také každý, kdo na základě předpisu, smlouvy nebo fakticky vyřizuje hospodářské, zejména finanční záležitosti firmy (čl. 9 § 3 k.k.s.).

Zákon o DPH zde obsahuje důležitou výjimku: pokud plátce nesplní jen samotnou povinnost vystavit fakturu v KSeF nebo odeslat do systému ve lhůtě fakturu vystavenou v režimu offline, v době výpadku nebo nedostupnosti, řízení o finančním trestném činu ani finančním přestupku se nezahajuje (čl. 106ni odst. 4). Na toto ustanovení se termín z roku 2027 nevztahuje a platí již nyní. Výjimka se však týká pouze „technické“ povinnosti používat systém.

Zůstává čl. 62 k.k.s.: kdo v rozporu s povinností nevystaví fakturu, vystaví ji vadně nebo odmítne její vydání, podléhá peněžitému trestu až do 180 denních sazeb (§ 1), a kdo vystaví fakturu nepravdivě nebo takový doklad použije – peněžitému trestu až do 720 denních sazeb nebo trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo oběma trestům současně (§ 2), s mírnější trestní sazbou, je-li částka daně nízké hodnoty (§ 2a). V méně závažném případě je čin finančním přestupkem (§ 5).

Pokud chybu odhalí sám podnikatel, rozhoduje čas. Účinná lítost (czynny żal), tedy oznámení spáchaného činu orgánu činnému v trestním řízení s uvedením jeho podstatných okolností, umožňuje vyhnout se trestu (čl. 16 § 1 k.k.s.), avšak pouze tehdy, je-li zkrácená částka uhrazena ve lhůtě stanovené orgánem (§ 2). Je neúčinná, pokud orgán již měl o činu jasně zdokumentovanou informaci nebo zahájil úkon směřující k jeho odhalení, např. kontrolu (§ 5). Oznámení lze podat písemně, ústně do protokolu a u finančního orgánu – také prostřednictvím portálu e-Urząd Skarbowy (§ 4 a 4a). U chyb v daňových přiznáních hraje podobnou roli dodatečné přiznání (čl. 16a k.k.s.). Více o finančním trestním řízení píšeme v sekci finanční trestní zákoník a o obhajobě v trestních věcech – v sekci trestní právo.

Kontrola a řízení – jak se připravit

Orgán zásadně oznamuje záměr zahájit daňovou kontrolu a kontrola se zahajuje nejdříve po 7 a nejpozději před uplynutím 30 dnů od doručení oznámení (čl. 282b § 1 a 2 daňového řádu; obdobně čl. 48 zákona o podnikatelích). Oznámení obsahuje poučení o právu podat dodatečné přiznání (čl. 282b § 4 bod 5 daňového řádu). Tento čas je vhodné využít k revizi faktur – v průběhu kontroly se právo podat dodatečné přiznání v rozsahu, na který se kontrola vztahuje, pozastavuje (čl. 81b § 1 bod 1 daňového řádu).

Při kontrole a v řízení pomáháme připravit dokumenty, účastníme se úkonů, podáváme námitky, a objeví-li se finančněprávní trestní rovina – posoudíme, zda a kdy podat účinnou lítost. Klienty zastupujeme před správními orgány i v jiných věcech – viz zastupování před úřady.

KSeF v Gdańsku a Pomoří

Kancelář sídlí v Gdańsku na adrese al. Grunwaldzka 87/91 lok. 10. Radíme podnikatelům z Gdańsku, Gdyně, Sopot a celého Pomoří a smlouvy revidujeme a připravujeme k nim dodatky i na dálku. Spory o zaplacení mezi podnikateli z Gdańsku do částky 100 000 zł projednává Okresní soud Gdańsk-Północ v Gdańsku (Sąd Rejonowy Gdańsk-Północ), o vyšší částky – zásadně Krajský soud v Gdańsku (Sąd Okręgowy w Gdańsku) (čl. 17 bod 4 k.p.c.). Ve věcech peněžitých sankcí a kontrol zastupujeme klienty před vedoucími finančních úřadů a ředitelem Krajské finanční správy v Gdańsku (Dyrektor Izby Administracji Skarbowej) a o žalobách proti konečným rozhodnutím rozhoduje Krajský správní soud v Gdańsku (Wojewódzki Sąd Administracyjny). Vedeme také věci před orgány a soudy v celém Polsku.

Nejčastější otázky

Od kdy běží lhůta splatnosti faktury vystavené v KSeF?

Tak, jak stanoví smlouva. Zákon o DPH považuje fakturu za obdrženou v KSeF dnem přidělení jejího čísla, jde však o daňovou definici. Pokud smlouva hovoří o „doručení faktury“ bez definice, mohou vzniknout pochybnosti – proto doporučujeme výslovně navázat lhůtu splatnosti na datum přidělení čísla KSeF a samostatně upravit faktury předávané mimo systém.

Může obchodní partner tvrdit, že fakturu z KSeF neobdržel?

Pokud obě strany používají systém, je tato námitka slabá – číslo KSeF a datum jeho přidělení potvrzují obdržení faktury pro účely DPH. Obchodní partner však může zpochybňovat plnění smlouvy, předávací protokol nebo výši pohledávky. KSeF neprokazuje, že zboží bylo dodáno nebo služba poskytnuta.

Budou se sankce za chyby v KSeF uplatňovat od roku 2027?

Podle platného zákona – ano, od 1. ledna 2027. Vládní návrh (tisk č. 3245) tento termín posouvá na 1. ledna 2028, ale k 27. říjnu 2026 je po prvním čtení v Sejmu a nebyl přijat. Do vyhlášení zákona je bezpečnější počítat s termínem z roku 2027.

Hrozí za vystavení faktury mimo KSeF finančněprávní trestní odpovědnost?

Za samotné nesplnění povinnosti vystavit fakturu v KSeF se finanční trestní řízení nezahajuje (čl. 106ni odst. 4 zákona o DPH). Odpovědnost podle čl. 62 k.k.s. však hrozí za nevystavení faktury vůbec, její vadné nebo nepravdivé vystavení a použití nepravdivé faktury – bez ohledu na to, zda doklad vznikl v KSeF.

Co dělat, když dlužník zaplatí bez čísla KSeF ve zprávě pro příjemce?

Platba je účinná a její započtení upravuje smlouva a čl. 451 k.c. – pokud chybí prohlášení, započítává se platba na splatný dluh, a je-li jich více – na ten nejdéle splatný. Je vhodné dlužníka hned informovat, na kterou fakturu byla platba započtena.

Je nutné uzavřít dodatky ke všem smlouvám?

Ne vždy. Začínáme smlouvami s největšími obchodními partnery a vzorovými smlouvami a všeobecnými podmínkami spolupráce. Často postačí jednotné ustanovení o fakturaci, doručení a lhůtě splatnosti, zavedené dodatkem nebo změnou všeobecných podmínek.

Kdo odpovídá za chyby účetní kanceláře v KSeF?

Peněžitá sankce podle zákona o DPH postihuje plátce. Finančněprávní trestní odpovědnost se může týkat osoby, která fakticky vyřizuje finanční záležitosti firmy, i zaměstnance účetní kanceláře. Vypořádání mezi firmou a kanceláří závisí na smlouvě – proto je vhodné v ní určit rozsah oprávnění v KSeF a odpovědnost za chyby. Neváhejte nás kontaktovat nebo využijte právní poradenství.

Zavolejte: +48 790 377 775